Logo Travelco.cz
„Svět je otevřenou knihou, a ten kdo necestoval, z ní přečetl pouze jednu stranu.“
svatý Augustin

BLOG O CESTOVÁNÍ, EXOTICKÉ EXPEDICE, VÝUKA CIZÍCH JAZYKŮ A PRÁCE V ZAHRANIČÍ



Přinášíme Vám zajímavé informace, sledujte nás na našem blogu a FB stránkách.



Výprava do Keni

Vše začalo na podzim loňského roku. Samozřejmě jak jinak než u piva J Naši kamarádi tomáš a vláďa také rádi cestují. Tomáš dokonce 4 roky žil v Austrálii a na Novém Zélandu, nicméně do Africký kontinent jejich kroky nikdy nevedly a jistá obava z méně civilizovaných zemí vzala za své v podobě přemlouvání : pojeďte s náma, musíte nám to tam ukázat, o safari jsme vždycky snili apod. 

Vzhledem k tomu, že jsme s kájou již před 2 lety v Africe byli a konkrétně na keňu máme jen ty nejlepší vzpomínky, nakonec jsme svolili a naplánovali 3 týdenní výpravu právě do této země. V práci zařídili potřebné věci tak, abychom měli volno a večer 11. Ledna jsme vyrazili směr letiště Václava Havla v praze. S sebou samozřejmě jen batoh na záda a v něm jen to nejnutnější od pár kusů oblečení, spacáku, přes lékárničku až po sladkosti pro místní děti. Letěli jsme s nočním přestupem v Istanbulu a po cca 12 hodinách už naše letadlo dosedalo na keňském letišti v Nairobi. 

Po nezbytném vyřízení víz a vyzvednutí batohu jsme šli vybrat nějaké peníze. V keni se používají keňské šilinky. Ovšem u bankomatu, který je víceméně dostupný jen ve větších městech nás postihla první veselá historka. Jeden člen výpravy doma zapomněl kreditní kartu ( schválně nebudu jmenovat – viď kájo…J ) takže jsme měli na výběr ze dvou možností. Buď káju necháme na pospas v hlavním městě, a nebo to nějak splácáme dohromady. Snad ani nemusím říkat, že první varianta byla nejdiskutovanější, ale nakonec slovo dalo slovo a už jsme všichni společně mířili do centra si domluvit první výlet na safari. Konkrétně do rezervace Masai Mara, která patří mezi nejznámější a průvodci tam „garantují“ vidění tzv. velké pětky, což je nosorožec, lev, gepard, slon a buvol. Vzhledem k tomu, že jsme v keni měli strávit 3 týdny, tak jsme zvolili 4 denní safari. Domluva v keni není žádným problémem. Úředním jazykem je svahilština a angličtina. Asi není potřeba zmiňovat, že safari patří mezi hlavní turistickou atrakci vůbec, a tak výlet za divokou zvěří tvoří tu nejdražší položku v rozpočtu celé dovolené. Po dlouhém smlouvání jsme skončili na částce 42 000 kes, což je v přepočtu cca 420 eur a vyrazili jsme na cestu, která je vždy velmi zdlouhavá. Jen pro představu – v keni je 64 000 km cest, z toho jen 9 000 km je asfaltových. Takže 4 hodinová cesta do kempu před národním parkem byla docela dárek J. Po příjezdu jsme se hned ubytovali ve stanech s betonovu podezdívkou a něco jako koupelnou. Pro lidi hledající komfort hoden 5ti hvězdičkových hotelů asi nic moc, ale tohle je zkrátka afrika J. Ještě večer nás čekalo večerní safari, kde jsme měli možnost vidět stáda zeber, pakoňů, antilop, slonů a především krásné rozlehlé pláně rezervace. Večer jen krátké posezení u večeře. Nejčastěji se v keni podává tuhá bramborová kaše, mleté maso, rýže a čapáty, což jsou bramborovokukuřičné placky. Občas špagety na způsob připomínající bolognese J Nutno říci, že chuťově to není špatné. Následující dva dny brzké stávání a celodenní safari s balíčkovým obědem přímo v buši, pod akáciovým stromem. Což bych zařadil také mezi velké zážitky. Člověk je stále ostražitý a přestože průvodci tvrdí, že v okolí žádná šelma není, raději se zdržujeme poblíž auta!! Štěstí nás neminulo a velkou pětku jsme spatřili. Dokonce jsme měli štěstí na ranní útok lvů, který neúspěšně naháněl stádo pakoňů. Zvířat je v Masai Maře opravdu mnoho a tak nebyla nouze o buvoli, hyeny, divoká prasata, pštrosy a žirafy. Každý kdo africké safari navštíví, si odnáší nezapomenutelné zážitky. Nádherná nedotčená příroda a zvířata ve volné přírodě se Vám do paměti vryjí nesmazatelným písmem, což při pohledu na naše dva kamarády, kteří safari viděli poprvé bylo opravdu zřejmé. Jeden večer jsme nelenili a vyrazili do pravé masajské vesnice. Měli jsme možnost nahlédnout do jejich příbytků, ukázali nám jak rozdělávají oheň a tancují. Závěrem nám bylo nabídnuto, jestli se nechceme podívat do nedaleké vesnice, kam chodí jejich děti do školy. 

Samozřejmě jsme neodmítli, školu navštívili a děti podělili o sladkosti které jsme s sebou vezli. Při odchodu jsme věnovali nějaké peníze a napsali poděkování do tzv. knihy návštěv. 

4 dny utekly jako voda a my se už přesouvali zpět do hlavního města Nairobi, odkud jsme nočním autobusem jeli na pobřeží. Konkrétně do města Mombasa. Přesto, že stav silnic a i většiny dopravních prostředků připomíná kobylu v posledním tažení, tak tyto dálkové autobusy na tom nejsou úplně nejhůře. Jsou vybaveny klimatizací, která sice většinou moc nefunguje, ale komfort na místní podmínky není vůbec špatný. Dokonce si můžete i připlatit VIP sedadlo, které je v přední části autobusu a je celkem prostornější. Při příjezdu jsme si přes záplavu nabízených taxikářů vybrali místní dopravní prostředek zvaný Tuk Tuk, což je taková tříkolová motorka se sezením v zadní části a nechali se odvézt do již vyzkoušeného hotýlku Jamboree, který leží přímo na pláži. Po náročném cestování posledních dní, jsme si naplno užívali přímořského života. Válení se na pláži, procházky do historického centra mombasy včetně návštěvy místních trhů byl náš program následující 3 dny. Po té následoval přesun na nejvyhlášenější pláž celé keni jménem Diana Beach. Ubytováni jsme byli pár desítek metrů od moře u našeho výborného kamaráda (Ottoh Bonnie) který zde provozuje Campsite. Samostatně stojící apartmány, bazén, restaurace a také zlodějské opice, která nám neustále průběžně kradli ovoce téměř z ruky J. Hned první večer jsme s Ottohem poseděli u piva TUSKER a plánovali naše další dny. Měli jsme v plánu zůstat 5 dní a vypravili jsme se rybařit na volné moře, z kterého nás bohužel nakonec vyhnala nepřízeň počasí v podobě velkých vln. Potápění u korálových útesů, kde jsme měli velké štěstí a při druhém ponoru do hloubky 12 metrů nás připlavali navštívit delfíni. Bylo jich tam tak 10-15, no prostě byli opravdu všude. Krása!!! Vyzkoušeli jsme si kiting ( kajtování – surf s padákem ) , vodní skútry atd. Vyžití na nejslavnější pláži je opravdu široké, určitě to je parádní rozptýlení a odnášíme si spoustu dalších zážitků. Čas se však krátí a všude na světě utíká stejně. Chceme se ještě podívat více na sever a tak se přesouváme na poslední dny do města Watamu. Malé městečko, které se line podél pobřeží. Spousta trhů s čerstvým ovocem, rybami či zájezdy do národního parku Tsavo. Ubytováváme se v apartmánu přímo na pláží, který vlastní jeden milý pán z Velké Británie. V keni již žije 25 let a jak on sám říká, nikde není lépe J Jelikož potápění je ve Watamu vyhlášené, využili jsme služeb potápěčského obchodu, který sídlí hned vedle našeho apartmánu a 2 ponory jsme si ještě jednou zaplatili. Tentokrát delfíni nebyli, ale obrovská hejna rybek, baracud a dokonce i rejnoků včetně pestrobarevných korálů vše vynahradila. Jeden celý den jsme si vyhradili na nákup suvenýrů. Je až neskutečné co místní lidé dokáží vyřezat ze dřeva, namalovat, či vytesat z kamene. Zároveň jsme si na domluvili dvoudenní safari v rezervaci Tsavo, do kterého jsme odjížděli 4 dny před odletem zpátky do čech. Tsavo je naprosto odlišné od Masai Mary. Je to hlavně dané nadmořskou výškou. Zatím co Masai Mara je někde v rozmezí 2 300 m.n.m. tak Tsavo má pouhých 250 m.n.m. Není zdaleka tak zelené, celé pláně tvoří malé keříky, sem tam nějaká ta akácie a velké stromy rostou spíše v okolí řeky. Právě v Tsavu je k vidění pro keňu typická červená zem. Podél prašných silnic tyčí velké termitiště a pod osamocenými stromy se ve stínu schovávají sloni, lvi, gazeli aj. Celému parku dokreslují krásu panoramata hor viděna v dálce. Zpět z Tsava jsme se už nevraceli do Mombasy, ale využili jsem naší polohy na půl cesty. Konkrétně u města Voi a nasedli do nočního autobusu jedoucího z Mombasy do Nairobi. Po ranním příjezdu jsme se ubytovali v centru a rázem nám vyšel jeden volný den jako zlatá rezerva, kdyby se na cestě cokoliv pokazilo. Místní lidé se řídí především slovním spojením „pole pole“ jakože „pomalu, není kam spěchat“ a „hakunamata“ což je v překladu ze svahilštiny „žádnej problém“, k tomu si přičtěte stav silnic, dopravních prostředků a i tak Vám na čele raší pot jestli ten jeden den navíc bude stačit J. Na hotelu jsme samozřejmě sedět nezůstali a vypravili jsme se na 2hou nejvyšší budovu hlavního města. Výhled 

ze střešního heliportu na 4 miliónové město byl opravdu unikátní a nám pomalu začíná docházet, že výprava se chýlí ke konci. Stihneme si ještě pronajmout auto a vyrazit na sever k jezeru Naivasha, po kterém jsme se projeli na loďce. Jezero je plné ryb a hrochů, kteří na Vás neustále tak trochu podivně koukají z vody co že po nich vlastně chcete a létajících orlů. Projížďka lodí vede také kolem rezervace, kde se natáčela lvice Elza. Den pomalu končí a my odjíždíme zpět na hotel. Ráno už jen vydatná snídaně a odjezd na letiště. 

Co k tomu říci závěrem? Přesto, že keňa patří k již „civilizovanějším“ zemím v africe, tak ve Vás zanechá silný dojem. Hlavně co se týče místních poměrů, které by si většina z Vás ani nedokázala představit. Přesto jsou lidé daleko více přátelští a spokojenější než u nás v Evropě. Nežijí ve spěchu a honbou se za materiálním uspokojením. Lidé toho nemají mnoho, ale i to málo co mají se s Vámi s radostí rozdělí a neháží si klacky pod nohy. Návštěva téhle nádherné země člověka opravdu hodně změní a já věřím, že jen k dobrému. 

Odvážíme si spoustu krásných vzpomínek, které si budeme pamatovat už napořád. 

Vždy se budu rád vracet!

Další články v kategorii...



Co jsou Punkové cesty?
Punková cesta   Opravdové cestování s batohem plné dobrodružství a neznáma... žádný plán, žádné rezervace, žádná jistota...   Tato expedice je určena především pro odvážn&eacut...celý článek


Expedice Vietnam
Zima je už opravdu otravná a dlouhá. V tuto chvíli vždy přichází můj nejoblíbenější čas v roce, jelikož to posledních pár let znamená jediné…Expedice do exotiky… Není na světě moc věcí, které...celý článek


Rybareni Ebro
Vždy jsem snil o rybaření na zahraničních vodách, o kterých jsem dlouhá léta četl v nejrůznějších časopisech. Italská řeka Pád, ale i země jako Norsko, Švédsko, Španělsko.....Všechny tyto destinace maj&iacut...celý článek


Výprava do Keni
Vše začalo na podzim loňského roku. Samozřejmě jak jinak než u piva J Naši kamarádi tomáš a vláďa také rádi cestují. Tomáš dokonce 4 roky žil v Austrálii a na Novém Zélandu, nicméně do Africký...celý článek